Kravata neboli vázanka je doplněk, který musí milt povinně kazdý muž ve své skříni a to i přes nynější silný trend alá volný styl v oblékání. Chápeme, že pro každého kravata není denní nutností. Vždy ale budou mít kravaty své místo právě ve společnosti a společenských oděvech. Příkladem může být divadlo, opera nebo třeba jakákoliv slavnostní události, na které by kravaty neměly chybět. Vázanka je doplněk na stejné společenské úrovni jako motýlek, je tedy na Vás, čemu dáte přednost. Kravaty se obecně více hodí do práce, na jednání s klientem nebo třeba na pracovní pohovor.
Balení: Kravata balena do ochranné fólie
Materiál: 100% polyester
Rozměr: Délka 144cm, v nejširším místě 10cm
Vyrobeno v ČR.
K dispozici cca 100.000ks ve více než 180 motivech.
Výprodej kravat naleznete zde.
Pozor! Kravatu/Vázanku po každém nošení rozvažte. Uzel látku pomačká a je tak třeba dát kravatě oddych, aby se mohla narovnat do původního stavu. Pokud jsou na kravatě známky pomačkání i po vyvěšení, doporučujeme kravatu smotat do klubíčka a nechat ji tak den či dva.
Historie kravat
Začíná rokem 1635, tento rok navždy změnil mužský šatník. Roku 1635 přišlo podpořit francouzského krále Ludvíka XIII. 6 000 chorvatských vojáků. Společně s nimi do Paříže dorazil i pánský módní doplněk, který má nyní každý muž ve své skříni. Chorvatští vojáci měli na sobě barevný šátek uvázaný kolem svých krků. Šátky byly z různých materiálů – od obyčejné látky až po hedvábí. Ludvík XIV. v roce 1661 oficiálně zavedl novou funkci u dvora – „cravitiera“ – který měl na starosti pomáhat královi s vázáním kravaty. Slovo kravata vznikla z původního „La Croate“ (francouzsky Chorvat).
Dalším klíčovým mužem v historii kravaty byl George Brian Brummel. Tento britský gentleman z přelomu 18. a 19. století prosazoval teorii, že gentlemanem se stává muž, když nosí oblek a kravatu. Kravata měla být tím doplňkem, který měl zdůraznit osobnost majitele.
Po napoleonských válkách vzniklo mnoho druhů kravat. V Anglii si například jednotlivé spolky, kluby, univerzity vyvinuly svoje vlastní styly kravat a jejich vázání. Kravaty se začaly objevovat i v literárním světě – Honoré de Balzac ve svém Umění nosit kravatu, nebo když Oscar Wilde pronesl svůj výrok: „Dobře uvázaná kravata je první vážnou věcí v životě.“
V roce 1922 přišel Jessie Langsdorf s novým postupem výroby a novým vzhledem kravaty, který je považován za moderní. Jeho postup zaručil, že se kravaty nekroutí a po uvázání drží svůj tvar.
Po druhé světové válce byly kravaty barevnější a veselejší. Největším propagátorem kravat byl Hollywood a nejnovější trendy udávaly herecké hvězdy ve filmech. Na druhou stranu kravata zažila hlubokou krizi v šedesátých letech dvacátého století.
V roce 1975 vyšla kniha Dress for success (Oblečením k úspěchu), která přinesla jasná pravidla v nošení kravat a zavedla trend, že úspěšní a finančně zajištění muži nosí kravaty.
Výprodej kravat naleznete zde.
A jak kravatu uvázat?
Přestože lze teoreticky vytvořit až 85 variant uvázání kravaty (dle publikace The 85 Ways to Tie a Tie Thomase Finka a Yonga Maoa z roku 1999), nejběžnějších je pět typů:
- (plný) Windsor
- velký symetrický široký uzel, který spotřebuje hodně délky
- hodí se na slavnostní příležitosti
- ke košili se širokým límcem
- připisuje se britskému králi Edwardovi VIII.
- Manhattan
- menší asymetrický uzel
- jednoduchý na uvázání
- ke košili s úzkým až středním límcem
- poloviční Windsor
- menší symetrický trojúhelníkový uzel
- skromnější varianta Windsoru
- ke košili se středně širokým límcem
- Pratt (Shelby)
- představen byl v roce 1989 Jerry Prattem v TV show Dona Shelbyho
- symetrický uzel, populární zejména v USA
- Long (Four in Hand)
- používá se nejčastěji
- je vhodný ke košilím, jejichž límečky jsou u sebe blízko
- patří mezi asymetrické uzle
- dobře vynikne u širších kravat
V současnosti je doporučeno, aby kravata u košile zakrývala celý svislý pás knoflíků a její špička sahala přibližně k hornímu konci spony pásku. V minulých dekádách a v případě některých uniforem byla/je přijatelná kratší délka. Případ, kdy je kravata tak dlouhá, že její kratší konec není zakryt širším a „přečuhuje“, nepůsobí esteticky pěkně – je-li to možné, lze zvolit uzel, který používá více délky kravaty (jako třeba plný Winsor), nebo kratší konec zastrčit do košile dírou mezi knoflíky.
Výprodej kravat naleznete zde.
Kravata je osově souměrného čtyřúhelníkového tvaru, zhruba 130–170 cm dlouhá, v nejširším místě může mít 5–10 cm, na opačném konci 2-3 cm. Šity jsou z rubové strany, ať už z více dílů či vcelku, do tvaru zužující se trubice, která se poté protáhne na líc a konečný tvar vznikne souměrným přežehlením. Z vnitřní strany na obou koncích kravaty bývá podestýlka, (u dražších) ze saténu, nebo z polyesteru. Nejčastějšími dvěma materiály, ze kterých se šije, jsou hedvábí, které bývá použito u těch kvalitnějších; a polyester, který má zase menší mačkavost. V poslední dekádě vznikla „odnož“ pletených kravat s hranatým koncem (bez typické špičky) pro semiformální příležitosti.
Kravaty mohou mít mnoho motivů – pruhy, puntíky, kostky, paisley, vzory – nebo být jednolité, bez vzoru. Existují tzv. univerzitní kravaty s emblémy a symboly jednotlivých univerzit, obdobně to může být pro kapely či hudební spolky, jiné instituty. Na nejformálnější příležitosti je černá hedvábná kravata bez vzoru, která se dá nosit i na tzv. black tie events, zaměnitelně s černým motýlkem. Šikmé proužky jsou vhodné pro byznys. Ostatní vzory jsou pak poloformální a otázkou osobního stylu jeho nositele. Nejméně formální jsou kravaty s potiskem, obrázky, tematickými motivy (typu vánoce, komixoví hrdinové), které jsou jako volba do společnosti diskutabilní. Občas se dají jako inovativní vynález sehnat kravaty s malými kapsičkami, ale z hlediska pánské módy a stylu jsou vnímány spíše jako výstřelky a kuriozity.
Kravaty jsou určeny na košile s límečkem a dlouhými rukávy (až na výjimky typu pracovních uniforem, Svědků Jehovových apod.). Společenské košile mohou mít ad hoc dírky s knoflíky na špičce límečku tak, aby kravatu u krku lépe zafixovaly. Dalším, spíše estetickým doplňkem (a jedním z mála šperků pánského oblékání), je kravatová jehlice, která propichuje kravatový uzel ke smyčce kolem krku, nebo kravatový špendlík, který vypadá jako větší spínací špendlík a též upíná kravatu v oblasti jejího uzlu.
Na zadní straně mívají kravaty malé poutko, kterým se po uvázání uzlu provlékne tenčí konec kravaty, aby neplandal. Kravata se dá u prsou dodatečně upnout kravatovou sponou, která ji ke košili připne u okraje, kde se nacházejí knoflíkové dírky.