Krevní tlak patří mezi klíčové ukazatele našeho celkového zdravotního stavu. Přestože mnoho z nás má zafixovanou zlatou pravidlo, že „ideální tlak je 120/80 mmHg“, realita je o něco složitější. Lidský organismus se v průběhu let mění, cévní stěny postupně ztrácejí svou přirozenou pružnost, a proto se přirozeně vyvíjejí i hodnoty, které jsou pro danou věkovou kategorii považovány za normální a zdravé.
Pravidelné sledování a měření krevního tlaku by nemělo být výsadou pouze seniorů nebo lidí, kteří se již s nějakým onemocněním léčí. Mít přehled o svém krevním tlaku pomáhá včas odhalit skrytá rizika, předejít vážným kardiovaskulárním komplikacím a udržet si vitalitu do vysokého věku.
Co vlastně čísla na tlakoměru znamenají?
Než se podíváme na samotné věkové přehledy, je dobré si připomenout, co obě dvě hodnoty na displeji tonometru vlastně vyjadřují:
-
Systolický krevní tlak (vyjadřený horním číslem): Jde o tlak v tepnách v okamžiku, kdy se srdeční sval stáhne a vypumpuje krev do oběhu. Jedná se o maximální tlak v soustavě.
-
Diastolický krevní tlak (vyjadřený dolním číslem): Reprezentuje tlak v cévách v době, kdy je srdce uvolněné a plní se krví mezi jednotlivými údery. Jde o minimální tlak.
Obě veličiny se měří v milimetrech rtuti (mmHg) a jejich vzájemný poměr dává lékařům skvělý přehled o stavu kardiovaskulárního aparátu.
Přehled: Ideální a normální krevní tlak podle věku
S rostoucím věkem dochází k fyziologickým změnám v těle. Z tohoto důvodu se tabulky normálních hodnot postupně posouvají směrem nahoru. To, co je u dospívajícího už podezřele vysoké, může být u seniora zcela v pořádku.
1. Děti a dospívající
-
Kojenci (0 až 1 kol. / do 1 roku): Ideální hodnoty se pohybují kolem 80/45 mmHg.
-
Menší děti (7 až 11 let): Průměrné hodnoty bývají okolo 90/60 mmHg. Sledují se však nejen v závislosti na věku, ale i na celkové výšce dítěte.
-
Dospívající (12 až 17 let): Tlak se blíží hodnotám dospělých, přičemž standardem je zhruba 115/70 mmHg. U dětí a mládeže se nezřídka objevuje tzv. syndrom bílého pláště (stres z lékařského prostředí), který může naměřené hodnoty uměle zvýšit.
2. Dospělý věk
-
Dospělí (18 až 45 let): V této životní etapě se ideální klidový tlak pohybuje v rozmezí 120–125 / 75–80 mmHg. Optimální rozmezí pro zdravého dospělého člověka je striktně pod hranicí 120/80 mmHg.
-
Dospělí středního věku (46 až 65 let): Vzhledem k postupnému stárnutí cév a změnám v metabolismu se za normální považují o něco vyšší hodnoty, zhruba 135–140 / 85 mmHg.
3. Seniorský věk
-
Senioři (65 let a více): U starších ročníků je mírné navýšení tlaku přirozeným jevem způsobeným ztrátou elasticity cévních stěn. Za přijatelný a normální stav se u seniorů považuje tlak okolo 150/85 mmHg. Přesto je nutné dbát opatrnosti, aby hodnoty nepřekračovaly rizikové meze.
Rizikové stavy: Kdy už jde o problém?
Pokud krevní tlak dlouhodobě vybočuje z normálních mezí, tělo vysílá varovné signály. Rozeznáváme dva hlavní extrémy:
Vysoký krevní tlak (Hypertenze)
Hypertenze je často označována jako „tichý zabiják“, protože na sebe dlouho nemusí upozorňovat žádnými specifickými příznaky, přičemž tiše poškozuje srdce, ledviny a cévní systém.
-
Za mírnou hypertenzi se obvykle považují hodnoty od 140/90 mmHg výše.
-
Pokud hodnoty opakovaně přesahují 160/100 mmHg a více, je nutné stav neprodleně konzultovat s ošetřujícím lékařem a zahájit cílenou léčbu či úpravu životosprávy.
Nízký krevní tlak (Hypotenze)
O hypotenzi hovoříme tehdy, klesne-li krevní tlak pod hranici 90/60 mmHg. Ačkoliv obvykle tolik neohrožuje na životě jako hypertenze, dokáže značně znepříjemnit den. Projevuje se únavou, častými závratěmi, mžitky před očima, studenými končetinami nebo dokonce kolapsy (mdlobami), zejména při rychlém vstávání z lůžka či židle.
Jak správně měřit krevní tlak v domácích podmínkách?
Aby měření na domácím tonometru mělo vypovídající hodnotu, je nutné dodržovat několik zásadních pravidel:
-
Klid před měřením: Než přistoupíte k měření, posaďte se na 5 až 10 minut v klidu a tichu. Vyhněte se měření bezprostředně po fyzické námaze, po vypití kávy nebo po kouření.
-
Správná poloha těla: Sedněte si pohodlně k stolu, záda mějte opřená, chodidla celou plochou na zemi a ruku s nasazenou manžetou položte ve výši srdce na stůl. Během měření mluvte co nejméně a hýbejte se minimálně.
-
Pravidelnost: Měřte si tlak ideálně dvakrát denně (ráno na lačno a večer v klidu). Získáte tak objektivní průměr namísto jednorázové hodnoty, kterou mohl ovlivnit aktuální stres či spěch.
Krevní tlak se během dne přirozeně mění v závislosti na stresu, aktivitě i věku. Znalost vlastního těla a pravidelná kontrola hodnot vám umožní včas zachytit jakékoliv odchylky od normálu. Pamatujte, že zdravá životospráva, dostatek pohybu, omezení solení a stresu jsou tou nejlepší prevencí, jak udržet svůj krevní tlak v optimální kondici v každém věku.